Pan Freund povídá: "Tady čtu, že jeden malíř namaloval na strop pavučinu tak věrně, že služka se potom celou hodinu marně snažila ji smetákem setřít!" Paní Freundová: "To je nesmysl, tomu nevěřím." – Pan Freund: "Proč? Myslíš, že nemůže bejt takový malíř?" Paní Feundová: "Malíř třeba jo, ale rozhodně ne takový služky!"
Paní Berta je pečlivá manželka i matka. Přísně dbá na to, aby se její šestnáctiletý syn netoulal s partou a aby si její manžel myl denně nohy. Jednou takhle večer leží syn v pokoji na kanapi a otec má nohy v lavóru. "No tak prosím," hořekuje otec Kohn. "To je nějakej život? Zase si musím mejt nohy!" - "Co sis nadrobil, to máš!" vůbec ho nelituje syn. "Kdyby sis bejval vzal nějakou nepořádnou flundru, tak já moh bejt s klukama na mejdanu a ty sis nemusel mejt nohy!"
Silberstein přiběhne všecek udýchán na policejní komisařství. "Pane komisaři, právě jsem se dověděl, že nějaký darebák se vydává za mého zástupce a za posledních čtrnáct dnů vybral od mých zákazníků skoro osmdesát tisíc. Tedy víc, než všichni moji zástupci dohromady! Prosím vás, najděte mi toho člověka a ..." - "To už je naše věc, pane Silberstein. Do týdne ho máte za mřížemi!" - "Ale já nechci, abyste ho zavřeli! Já ho chci angažovat! Vždyť to je přeci skvělej člověk!"
Doktor Herschwitz, rodinný lékař Marmorsteinových, telefonuje hned po ránu paní Marmorsteinové: "Tak jak působil ten projímací prostředek, co jsem včera předepsal vašemu manželovi? Kolikrát byl včera?" - "Dvakrát, pane doktore!" - "Jenom dvakrát? To není možné!" - "Ano, pane doktore, ráno od šesti do dvanácti a potom od půl jedný do sedmi!"
"Grünzweig, tak voni prej teď dělaj paštiku z křepelčích jater a prodávaj to za pět korun deko!" - "Genau." - "Grünzweig, ale oni do toho melou koninu, nicht wahr?" - "Na ja, však dle vyhlášky můžu." - "Moment, dle vyhlášky tomu můžou říkat podle suroviny, jen když je zastoupena minimálně v poměru 1:1" - "Na recht, však na jedny křepelčí játra melu jednoho koně."
Povídá pan Ábeles: "Devětadevadesát procent lidí si myslí, že my židi si žijeme náramně lehce a že nic neděláme." - "A co to zbývající jedno procento?" - "No to nic, to jsme přece my!"
Co udělá křesťan, když má žízeň? – Jde do hospody.
Co udělá žid, když má žízeň? – Jde k doktorovi.
Povídá pan Ábeles: "Tuhle jsem četl v novinách, že vdovec se sedmi dětmi si vzal vdovu s jedenácti dětmi. To prej byla svatba!" - "Prosím vás," oponuje Roubíček, "to není žádná svatba, to je stěhování národů!"
Kapitán zaoceánské lodi dostane hlášení, že cestující z kajuty číslo 167 po celé dva dny nevyšel. Jde se přesvědčit a zjistí, že onen cestující, jakýsi žid, leží na lůžku mrtev. Převezme jeho papíry, vrátí se do své kanceláře a zavolá si jednoho statného lodníka. "Poslyšte, Tome, v kajutě číslo 167 zemřel jeden cestující, nějaký žid, emigrant. Nerad bych s tím měl nějaké dlouhé úřední potahovačky, tak ho v noci hodíte přes palubu." - "Rozkaz, kapitáne!" Druhý den ráno při obchůzce lodi otevře kapitán kajutu číslo 167 a zjistí, že tam mrtvý ještě leží. Zavolá si tedy lodníka Toma: "Proč jste nehodil mrtvolu do moře, jak jsem vám přikázal?" - "Pane kapitáne, hodil jsem mrtvolu do moře, jak jste mi přikázal!" - "Z které kajuty?!" - "Z čísla 176!" - "Jak to? Tam byl taky mrtvý žid?" - "No..., on říkal, že není mrtvej, ale znáte to: židi! Ti jsou tak prolhaní...!"
Sedí spolu v parku Popper s Kleinem. "Ani se nezeptáš, jak mi je..." - "No tak – jak ti je?" - "Ale – ani se neptej!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>