Manžele Kohnovi jedou vlakem. Po nějaké době povídá Kohn ženě: "Sára, pojď si sednout vedle mně, už se na tebe nemůžu koukat."
Sestupuje Mojžíš z hory Sinaj a takto praví k čekajícím židovským zástupům: "Tak, mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete
slyšet jako první?" "Tu dobrou," volají židé. "Dobrá, tedy vězte: podařilo
se mi to uhádat jen na 10 přikázání." "A teď tu špatnou," volají zase oni.
"Nezesmilníš je v tom."
Kohn má černou smuteční pásku, když ho potká Roubíček. "Dobrý den, Kohne. Copak, umřela vám žena? Přijměte mou soustrast." - "Víte, ne manželka, ale tchyně." - "To taky není špatný."
Rabín a kněz se srazí v autech. Obě vozidla jsou rozmlácená na maděru, ale oba klerikové vyvázli nezranění. Když se vyhrabou z trosek, rabín si všimne knězova roucha a hned povídá: „Koukám, že jste kněz. Já jsem rabín. Podívejte na naše auta, nic z nich nezbylo, ale nám se nic nestalo. To je znamení od Boha. Bůh musel chtít, abychom se potkali a stali se přáteli a po zbytek našich dní žili svorně v míru." „Plně s vámi souhlasím, to musí být božské znamení," přikyvuje kněz. „A koukněte, další zázrak. Moje auto je úplně zničené, ale lahvi mešního vína se nic nestalo. Bůh jistě chce, abychom toto víno vypili a oslavili tak štěstí a naše setkání." S těmito slovy podal rabín láhev knězi. Ten s jeho promluvou souhlasil, otevřel
láhev a dal si několik mocných loků a podal láhev zpět rabínovi. Rabín
zacpal špunt zpět do láhve a podal ji opět knězi. Kněz se udiveně ptá: "Vy se nenapijete???" "Ne, ne, já raději počkám na policisty."
Na dveřích židovské synagogy byl nápis: "Vstupovati do synagogy
s nepokrytou hlavou je jako dopouštěti se cizoložství." Za dva dny tam bylo připsáno: "Zkusil jsem obojí a nedá se to srovnat!"
Přijde žid do obchodu s náboženskými potřebami rozhodnutý, že přijme křesťanskou víru a že si koupí krucifix. Ukáže na jeden a ptá se kolik stojí. „Tisíc korun.“ „To je moc.“ řekne žid, rozhlédne se a ukáže na jiný: „A kolik stojí tady ten bez toho atleta?“
Rabín a katolický kněz jedou spolu ve vlaku. Po chvíli se kněz osmělí a povídá rabínovi: "Odpusťte rebe, ale je to pravda, že lidé vaší víry mají zapovězeno jíst vepřové?" "Ano otče, to je pravda." "A řekněte mi - jako kněz knězi - ochutnal jste jej někdy?" "Inu, ano, kdysi jsem ochutnal kousek slaniny." "A chutnala vám?" "Inu, musím se přiznat, že chutnala."
Po chvíli se pro změnu nakloní rabín ke knězi: "Prominou pane páter, ale je to pravda, že oni mají zapovězeno tělesně obcovat se ženou?" "Ach ano, je to tak, jak říkáte." "A řeknou - jako kněz knězi - dopřáli si někdy?"
"Popravdě řečeno, nikoliv". "Hmmmm, škoda," odtuší rabín, "je to mnohem lepší, než vepřové".
Diskutuje lékař, katolický kněz a rabín, kdy vlastně začíná život. Lékař: „Z mého hlediska začíná život oplodněním vajíčka, tj. momentem, kdy spermie překoná stěnu vajíčka.“ Katolický kněz: „Podle naší víry život začal, když Pánbůh vdechl Adamovi do nosní dírky a ten začal dýchat.“ Rabín se jen usmívá a povídá: „Pánové, život začíná, když děcka vypadnou z domova a chcípne pes...“
Přijde kontrolor z berního úřadu do synagogy. Provádí kontrolu a potom se obrátí na rabína a říká: "Všiml jsem si, že kupujete hodně svíček." "Ano," odpověděl rabín. "Dobře a co děláte s voskem, který odkapává?" zeptal se kontrolor. "Dobrá otázka" povídá rabín. "my ho schraňujeme a když ho máme dost, pošleme to zpátky k výrobci svíček a on nám občas pošle krabici zdarma." "Ó," odpověděl kontrolor, poněkud zaskočen tím, že na svou neobvyklou otázku dostal tak praktickou odpověď. Řekl si, že bude pokračovat svým nepříjemným a urážlivým způsobem... "Rabíne, a co tyhle všechny vaše nákupy macesů? Co děláte s těmi drobečky?" "Ano," odpověděl rabín klidně, "no vlastně je schraňujeme a když jich je hodně, pošleme je v krabici zpátky výrobci a on nám občas pošle krabici macesových koulí. "Hm," zamručel kontrolor a přemýšlel, jak rabína znervóznit. "Dobře, rabi, a co děláte se všemi těmi předkožkami z obřízek?" "Ano, ani tady neplýtváme." odpověděl rabín. "Co děláme je to, že je schraňujeme a když jich máme dost, tak je pošleme na berňák." "Na berňák?," zeptal se nedůvěřivě kontrolor. "Ale ano," odpověděl rabín, "na berňák ... a oni nám asi tak jednou za rok pošlou takového malého čuráka, jako jste vy."
Manželský pár se připravoval na oficiální změnu víry. Jsou na posledním sezeni u ortodoxního rabína. Dávají mu poslední otázky: "Rabi, je pravda, že muž a žena spolu nemohou tancovat?" "Ano. Z důvodu skromnosti a cudnosti tancují každý zvlášť." "Takže nemohu tancovat se svoji ženou?" "Ne." "No, dobrá. A co sex?" "Nic zvláštního. V manželství je to normální." "Co různé polohy?" "Bez problémů." "Žena nahoře?" "Bez problémů." "A co zezadu?" "Bez problémů." "A co ve stoje?" "Ne! V žádném případě!" "Cože? A proč?" "Mohlo by to svádět k tanci!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>