Jde Hitler s Goebbelsem po Berlíně, vidí žebráka, slepce s brýlemi, který stojí na rohu ulice a u klobouku má velký nápis: "Od Židů almužny nepřijímám!" Hitler: "Takový charakter, podívej, dej žebrákovi pětimarku." Žebrák poděkuje, načež mu vůdce řekne: "Těší mne, že jsi tak uvědomělý! Přišel jsi na to sám, nebo ti to někdo poradil?" Žebrák se usměje a spokojeně konstatuje: "To vědí, že sám! Na co my Židi nepřijdeme..."
Kohn pedofil čeká před školou. Když vyjdou děti, vybere si jedno děvčátko a osloví ho: "Esterko, kup si bonbónek..."
Situace v Osvětimi. Němec sedí za stolem a předvolává si Židy: "Ivanov, číslo!" - "63" – "Proč ne třicet šest? Zastřelit! Samsonov, číslo!" - "27" - "Proč ne sedmdesát dva? Zastřelit! Eisenstein, číslo!" - "33" – "Eisensteine, neserte mě s těmi vašimi židovskými žertíky! Zastřelit!!!"
Hitler dostal opušťák z pekla. Po dvou dnech se vrátí a znechuceně povídá: "Je to tam hrozné! Celý svět je naruby – Němci kšeftují a Židé vedou války...!"
Večeře v židovské rodině. Najednou ze stolu padá vidlička. Otec Abraham ji jen tak-tak chytá, než spadla na zem. S úlevou pak povídá: "Ještě že tak, nikdo k nám nepřijde na večeři." V tu chvíli přibíhá dcera: "Tati, mami, teta Sára uvízla ve výtahu!"
Starý žid vede hokynářství (takové smíšené zboží) a přitom ho sleduje jeho syn, aby se naučil, jak se vede obchod. Vejde zákazník, starý mrkne na mladého, ať dává pozor, a už to jede, už to frčí. Zákazník: "Prosím pytlík trávových semínek." Žid mu to zabalí a k tomu navíc přibalí i konev. Chlap se diví: "Na co tu konev?" - "Když zasadíte ta semínka, tak je přece musíte zalévat." Chlapík uzná oprávněnost a souhlasí, že si tu konev také vezme, načež mu Žid přibalí ještě sekačku. "A na co ta sekačka?" - "Když tráva vyroste, tak ji přece musíte sekat." Chlapík zase uzná, že je to pravda. Zaplatí semínka, konev i sekačku a jde. Žid pak povídá synovi: "Viděl jsi, jak se prodává? Teď si to zkus ty!" Mladý Žid se postaví za pult a za chvíli do krámu vejde nějaká paní. "Co to bude, madam?" ptá se jí. "Jedny vložky." Mladý Žid jí namarkuje vložky a k tomu přibalí a připočte sekačku. Ženská je vyjevená a ptá se, na co ta sekačka. "Jak, na co?! Týden nemůžete šoustat, tak aspoň posekáte trávník!"
Roubíčkovi zemřela manželka Sára. V pokoji leží zesnulá, u ní sedí truchlící pozůstalí, přijíždí i rodinný přítel Kohn. Nakoukne do kuchyně a vidí Roubíčka v objetí s mladou, pohlednou služebnou. "Ale, Roubíčku," pohoršuje se, "žena jim umřela, příbuzenstvo pláče, a voni tady..." - "No jo," povídá Roubíček, "vím já, co dělám ve svém nezměrném žalu?"
Stein se zeptal Kohna, jak často se miluje s manželkou. Kohn odpovídá: "Řeknu jim - málo, vlastně jen na jaře." Pak dodává: "Ale bylo letos vůbec nějaké jaro?"
Sedí Roubíček na lavičce a naříká. Jde kolem Kohn a ptá se: "Proč tak naříkají?" - "Ale..., koupil jsem si dva lístky loterie a jeden z nich vyhrál auto..." - "To ji gratuluji! Tak proč ten pláč?" - "No vidíte! A na co jsem pak kupoval ten druhý?!"
K holiči přišel biskup. Holič ho ostříhal, a když chtěl biskup zaplatit, holič řekl: "Nemusíte platit, jste boží člověk. Jděte Sbohem...!"
Biskup odešel a druhý den ráno holič ke svému překvapení našel na prahu 12 stříbrných mincí. Jindy k němu zase přišel muslimský imám. Holič ho ostříhal a před placením řekl: "Nemusíte platit, vždyť jste duchovní vůdce tolika lidí. Jděte a Bůh ať vám žehná..." Následující ráno našel holič na prahu 12 zlatých mincí. Pak jednou přišel rabín. Holič ho ostříhal a oholil a řekl: "Neplaťte mi za moji práci. Velmi si váží vaší moudrosti a toho, jak rozumíte lidem... Jděte Sbohem..." Druhý den ráno ho před vchodem do jeho holičství čekalo 12 rabínů...
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>