Hlídka městské policie zastavila u sněhuláka, u kterého ležel unavený návštěvník vinárny. „Pane, tady ležet nemůžete, musíte jít dál.“ „Tak to se mýlíte, pánové, ležet právě můžu, ale dál jít nemůžu...“
V hospodě zazvoní telefon. Hospodský ho zvedne: „Jestli je tu ten váš ožrala, milostivá? A přejete si někoho konkrétního, nebo mám vybrat namátkou?“
Chlap se vrátí domů z hospody celý zkrvavený, bez oka a bez ruky. Manželka se zděšená ptá, co se mu stalo. „Ále, vsadil jsem se s chlapama v hospodě o oko, že mi neutrhnou ruku!“
Množí se u nás restaurace, nabízející nebývalé speciality. V jedné byl na jídelním lístku psí karbanátek. Host ovšem spokojen nebyl: „Pane vrchní, musím si stěžovat - v tom karbanátku byly třísky!“ „Moc se omlouvám. Náš ožralý kuchař zřejmě semlel psa i s boudou...“
„Paní Pivrncová?“ ozve se v telefonu. „Ano, co si přejete?“ Tady ředitel pivovaru. Bohužel, mám pro vás dvě zprávy, jednu moc zlou, ale tu druhou dobrou. Kterou chcete slyšet nejdříve?“ „Tu špatnou.“ „Tak se posaďte. Váš manžel se utopil v našem pivovaře. A teď tu radostnou: byla to dvanáctka!“
Přijde kostra do hospody a říká: "Pane vrchní, doneste mi jedno pivo a hadr na podlahu!"
Povídají si dva v hospodě. „Člověče, já nikdy nemůžu poznat, jestli mě u baráku čeká žena, nebo můj milovaný pejsek. Pokaždé už z dálky vidím, jak se u plotu míhají dvě malá světýlka a jen hádám, kdo to asi je.“ A kdy poznáš, kdo to je?“ „Když dojdu blíž a štěká to, tak je to stará. Když se to ke mně lísá, tak je to můj pes.“
U piva: „Představte si, minule mě srazilo auto, když jsem se postavil na nohy, tak mě srazilo letadlo, a když jsem vstával, tak mě do zadku zobla labuť.“ „To snad není možné! A nevolal jsi o pomoc?“ „A jak, člověče! Na plné pecky jsem řval: zastavte ten prokletý kolotoč!“
Mladý pár si přisedl v restauraci ke stolu, kde seděl důchodce. Byli tak zahleděni do sebe, že jeho přítomnost ani nevnímali. Ona: „Drahý, bolí mě ručička.“ On: „Ukaž políbím ti ji a přejde to.“ „Miláčku, teď mě bolí nosánek.“ „Ukaž políbím ti ho a přejde to.“ „A ještě mě bolí ouško.“ „Ukaž políbím ti ho a přejde to.“ Důchodce se k nim naklonil a povídá: „Promiňte, mladý muži, a hemeroidy neléčíte?“
„Pane vrchní, ta káva je cítit dámským přirozením!“ „Oh, velice se vám omlouvám. Hned přinesu jinou.“ „ale, pane vrchní, toto kafe je taky cítit dámským přirozením!“ „Opravdu? To je nedopatření, promiňte, přinesu jiné.“ „Pane vrchní, nedá se nic dělat, ale i tato káva je cítit dámským přirozením!“ Vrchní se zamyslí a říká: „A co kdybyste to kafe pro změnu vzal do druhé ruky?“
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>