Hospodské a opilecké 221-230

< >

Chlastá Čech a Japonec. Po nějaké době se pohádají, Japonec natáhne ruku, udeří, Čech padne. Po pěti minutách se Čech probere a ptá se Japonce, jak to udělal. Japonec: "To bylo naše kung-fu." Tak si připijí na zdraví, ale po půl hodině se zase chytnou, Japonec natáhne ruku, udeří, Čech padne. Po hodině se Čech zase probere a ptá se, jak to udělal. Japonec: "To bylo naše karate." Tak si připijí na zdraví, po chvíli se zase pohádají, Čech vstane, udeří ho. Po 3 měsících Japonce propustí z nemocnice, když se potkají v hospodě, tak se ho Japonec zeptá, jak to udělal. Čech: "To bylo taky vaše, hever od Mazdy 626!!!"

Přijde pán do hospody a poručí si velký a malý rum. Velký hodí do sebe a malý si nalije do kapsy u saka. Když to udělá pětkrát, hospodský se neudrží: "Pane, nejste blázen?" Hosta to naštve a zařve: "Ty mně polib prdel!" Z kapsy vykoukne bílá myška a křikne: "A váš kocour taky!"

Přijde pán do baru a vidí na pultu sedět malinkého mužíčka s malinkatým štamprlátkem. "Proboha, co to je za zjev?" ptá se barmana. Ten se otočí k mužíčkovi: "Pane plukovníku, vyprávějte nám, jak to bylo, když jste tenkrát v Africe poslal toho místního šamana do prdele!"

Host si dá v hospodě večeři a volá na číšníka: "To kuře je jenom kost a kůže!" "A vy jste ho chtěl s peřím?"

Přijde Karel do hospody, vyndá nějakou fotografii, dívá se na ni a poručí si panáka, druhého, třetího, čtvrtého... "Karle, proč pořád zíráš na tu fotku?" "To je moje tchyně. Až se mi začne líbit, tak musím domů!"

Volá muž na lékařskou pohotovost: "Pane doktore, pane doktore, co máme dělat, náš kámoš spolknul štamprli?!" "A učinili jste nějaké preventivní opatření?" "No jistě, zatím pijeme z flašky!"

Chlapík si po obědě v restauraci prdne. Strašně se stydí, a tak, aby zakryl co se stalo, trochu zavrže židlí. Tu se k němu nahne chlapík odvedle a říká: „Úplně jiný zvuk, co?“

Sedí dva chlapi v hospodě a jeden se ptá: "Ty hele, Josefe, když ti píchám tvojí starou, to jsme si švagři?" "Ne, to jsme si kvit!"

Baví se chlapi v hospodě, jak to s těma svýma umí. První se chlubí: "To já, já si ji pěkně pomaličku svlíknu, pak jí dlouho dráždím a ta pak řve." Druhý povídá: "To já zas koupím lahvinku, nechám udělat něco dobrýho k večeři, začnu ji dráždit už ve vaně a ta pak řve." Třetí: "To já s tím zas takové ciráty nedělám. Servu to z ní, udělám se, otřu vocas do záclony a to máte pak slyšet ten jekot!"

Popíjejí chlapi u baru a ten jeden je strašně smutný. „Co ti je?“ vyzvídá druhý. „ani se neptej, vyhodili mne z práce!“ „Tak pojď dělat k nám, u nás je veselo.“ „A kde děláš?“ „U pohřební služby.“ „Tam že je veselo? To si ze mne utahuješ!“ „Ne, fakt. Třeba před týdnem. Volali nám, že umřel chlap při milování na ženské. Tak jsme vzali rakev, jedeme tam, sundáme chlapa, strčíme ho do rakve, chceme přiklopit víko, ale ono to nešlo. Člověče, ono mu to ještě pořád stálo. Tak jsem vzal deštník, že to zlomím, ale jak jsem ho praštil, tak vyskočil a dal mi pár facek!“ „Cože? On obživnul?“ „Ne, my jsme si spletli patro...“

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >