Ptá se otec sedmnáctiletého synka: „Kam jdeš a proč si s sebou bereš tu baterku?“ „Na rande,“ odpoví synátor. „To já ve tvých letech žádnou baterku nikdy nepotřeboval,“ říká otec. „No jo, ale taky se podívej, co sis přivedl domů!“
"Tati, proč ses oženil s maminkou?" ptá se pětiletý synek. "Vidíš?" obrací se muž k ženě. "Ani to dítě to nedokáže pochopit!"
Mladík na malém městě přijde jednou domů v dobré náladě a hrdě oznamuje tatínkovi, že se seznámil s jednou moc fajn slečnou a vypadá to na vážnou známost. Je to prý pekařova dcera. Tatínek si ho vezme stranou a říká: "Víš, synku, musím ti něco říct. Žiju s tvojí mámou už třicet let, máme se rádi, rozumíme si, ale je tu jedna věc. Tvoje maminka nikdy nebyla moc na záležitosti kolem sexu, a tak jsem si já občas dopřával něco bokem. A to je právě ten problém - víš, pekařova Jana, to je vlastně moje dcera, takže si ji vzít nemůžeš." Synek z toho tedy radost neměl, ale vzal to na vědomí. Když o půl roku později přivedl domů na oběd Marii z drogistovy rodiny, tatínek si jej opět vzal stranou a vysvětlil mu, že i tahle slečna je vlastně jeho sestra. Když se to další rok stalo znovu, synek, celý nešťastný, zašel za maminkou a svěřuje se: "Maminko, to je hrozné, pokaždé když se seznámím s nějakou dívkou, mi otec řekne, že je to vlastně jeho nemanželská dcera a tedy moje sestra. Co mám dělat?" - "Synku, vůbec si nedělej hlavu z toho, co tatínek říká. On totiž neví, že ve skutečnosti není tvůj otec."
Povídá holčička z nóbl rodiny: "Mami, co je to anděl?" "To je takové děťátko, jako ty, jenže má křidýlka a může lítat." "Tak proč teda táta říkal mé slečně vychovatelce, že je anděl? Copak lítá?" "Zatím ne, ale brzo poletí...!"
Matka vyslýchá dceru: "Co ti tatínek řekl, když jsi mu sdělila, že jsi těhotná?" "Mám vynechat sprostá slova?" "Samozřejmě!" "Tak nic."
Pepíček říká tatínkovi: „Tati, maminka je lepší řidička, než ty.“ „No, to bych ani neřekl...“ „Fakt, ty jsi tvrdil, že bys se zatáhnutou ruční brzdou neujel ani metr. A maminka ujela dvanáct kilometrů...!“
Pepíček vyrukoval na tatínka s obvyklou dětskou otázkou, jak vlastně přišel na svět.Otec vyhýbavě odpověděl, že ho přinesl čáp. Pepíček se beze slova otočil a na odchodu si mumlal: „To snad není možný! Trouba jeden, má takovou hezkou ženu a šoustá s čápem!“
Tatínek je sám doma se synáčkem: „Péťo, co děláš?" "Papám vteřinové lepidélko." "Cože?!?!?" "Hmmmmm hmmhmhmhm hmmhmmhmmhmm."
V domě se ozve telefon, zvedne ho malý Honzík: „Ahoj, Honzo, to si ty?“
“Ano.“ „Kde je maminka?“ „V ložnici s pošťákem.“ „Víš co, vezmi můj revolver a zastřel je oba.“ Honzík provede, vrátí se k telefonu a ptá se: „A co s nimi mám udělat teď?“ „Vezmi lopatu a zakopej je na zahradě.“ „Ale my nemáme zahradu!“ „Ahá, hmm, no tak sorry, to je omyl...“
Syn v pravěku donese domů vysvědčení na kamenné desce. Otec si ho prohlíží
a povídá: „To, že máš trojku z lovu, to mi tolik nevadí, ale to, že jsi dostal pětku z dějepisu, který má jenom 2 stránky, tak to jsi mě nasral!“
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>