Rodiče a děti 191-200

< >

Honzík se ptá tatínka: "Taťko, co by se mnou bylo, kdybych se nenarodil?" - "No, s největší pravděpodobností bys uschnul na prostěradle..."

Svobodná matka odpovídá na trapné otázky při zjišťování otcovství. "Je to velmi slavný člověk. I sochu má." "Kdo to je?" "Neznámý vojín."

Otec se obléká do společenského obleku a vyčítá dětem: "Jiné děti natolik přes den unaví svoji maminku, že večer už nemá sil ještě někam jít. Ale na vás se nedá vůbec spolehnout."

Rodinka chytá na břehu jezera ryby, když otec najednou vytáhne zlatou rybku. A ta jim říká: "Když mne pustíte, tak vám splním tři přání." Malý synáček se probere a povídá: "Táto, já chci ježka." Otec na to: "Do píče s ježkem!" V ten okamžik maminka zaúpí: "Já chci ježka ven!!!"

"Tak na co jste si dneska hráli, Pepíčku?" "Na Divoký západ." "A na co si budete hrát zítra? Taky na Divoký západ?" "Kdepak, na to už nejsou lidi, zítra hrajeme na hromadné pohřbívání."

Malý, tak osmiletý chlapec si v drogerii vybírá prací prášek. Vezme pětikilové balení a nese ho k pokladně. Pokladní se ho s úsměvem ptá: "Copak, chlapečku, máš hodně špinavého prádla?" "Ne, žádné prádlo, psa." "Ale chlapečku, psa bys měl mýt něčím jiným. Tenhle prášek je hodně silný. Pejskovi by se mohlo udělat špatně a dokonce by mohl i umřít." Chlapeček si to nedal vymluvit, rezolutně postavil krabici na pult a vytáhl peníze. Pokladní to vzdala a chlapeček spokojeně odešel. O týden později se chlapeček objevil s lístečkem na velký nákup. Když se ptal paní pokladní, kde najde lak na vlasy, ta se mezi řečí ptá, co dělá jeho pejsek. Chlapeček nasadí smutný výraz a povídá: "Pejsek mi umřel." Pokladní nechce chlapečkovi psychicky ubližovat a tak mu řekne, že jí to velice mrzí, ale neodpustí si dodat: "Ale říkala jsem ti, že ten prací prášek nebyl dobrý nápad." "Nemyslím si, že mu ublížil ten prací prášek." "Ne? A co ho tedy zabilo?" "No, myslím, že to bylo to odstřeďování."

V obchoďáku v oddělení textilu přistoupí k pultu mladá hezká slečna, ukazuje na roli látky a povídá: "Chtěla bych tuhle látku na šaty. Kolik stojí?" Mladý prodavač odpoví s jiskřením v očích a významným úsměvem: "Jeden polibek za metr." "Dobrá, vezmu si pět metrů." Prodavač spěšně naměří a zabalí látku. Podává slečně balíček a v obličeji se mu zračí očekávání. Slečna popadne balíček a kývne směrem k postaršímu pánovi, který stojí ve frontě za ní: "Dědeček zaplatí."

Jednou jsem takhle čekal na zastávce a tak mimoděk vyslechl telefonní rozhovor jednoho pána: "Vím, že je to něco, co bys hodně chtěla, ale já osobně nepovažuji tetování za dobrý nápad, a to samé platí o náušnicích v nose a podobně. A dokud žiješ v mém domě, myslím, že bys měla respektovat má přání." V tu chvíli jsem mu záviděl jeho otcovskou neústupnost. Ale on ještě řekl: "A kromě toho, ty tetování nepotřebuješ, mami, je ti 75!"

Potkají se tři babičky a chlubí se svými vnuky. První říká: "Můj bude doktorem. Pořád si hraje s ampulkami a stříkačkami a něco si píchá." Druhá: "Můj bude asi agronom. Sází na zahradě konopí a mák a čeká na úrodu." Třetí: "Můj bude určitě šofér. Namočí si hadr do benzínu, hodí si ho na hlavu a řekne: ´Teď mě neruš, babi, bude jízda´."

"Mami, víš kolik pasty je v tubě zubní pasty?" "Nevím." "Já to vím: od gauče až k televizi."

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >