Děti mají tělocvik a skáčou přes kozu. Pepíček skočí a složí se na zem. Paní učitelka se ho ptá, co se stalo. Pepíček zaúpí: "Mám výron."
Učitelka: "Tak se rychle utři a vstávej."
Po vysvědčení stojí před školu tři žáci osmé třídy. Jeden má dvojku z chování, druhý trojku z chování a třetí pětku z biologie, shodou okolností – všechno od jedné učitelky. „Hoši, to si nenecháme líbit,“ říká ten s dvojkou z mravů. „Já už to mám vymyšlené. Vylákám ji večer do parku. Ten s trojkou: „Já z ní strhnu sukni a kalhotky.“ A ten s pětkou: „A pak přiskočím já a praštím ji pravítkem přes koule!“
Na vysoké škole filozofické zadal vyučující českého jazyka téma na esej: "Chtěl bych, aby vaše práce obsahovala následující prvky: víru, královské prostředí, sex a tajemno." Esej, která byla obodována nejvýše, zněla: "Bože," řekla královna, "jsem těhotná. To bych ráda věděla, s kým."
Ve škole: "Pepíčku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?" "Nikdo, paní učitelko." "Pepíčku, nelži! Kdo ti pomáhal s domácím úkolem?" "Tatínek." "Tak mu vyřiď, že Wolker byl Jiří a ne Johnnie."
Pepíček vběhne do třídy 5 minut po zvonění, bez klepání. Paní učitelka mu povídá: "Pepíčku, pěkně se vrať za dveře a vejdi ještě jednou, ale tak,
jak by vešel například tvůj tatínek!" Pepíček vyjde, za chvíli rozkopne dveře, vrazí do třídy a řve: "Tak co, vy kurvy! Nečekali jste mě, co?"
Dívka osmé třídy přišla domů a povídá: „Představ si, mami, že jsme dnes byly na lékařské prohlídce na gynekologii a že v celé třídě je jenom jedna panna.“ Máma se zarazila a nejistě se ptá: „A to jsi ty, viď?“ „Ne, naše učitelka!“
Učitelka ve škole: „Děti, kdo nám řekne nějakou hádanku?“ Přihlásil se Pepíček: „ Je to pro Vás, dává se to do váz a když se to z váz vytáhne, tak z toho kape. Co je to?“ Učitelka: „Pepíčku, no fuj, taková sprostá hádanka!“ Pepíček vysvětluje: „Ale vždyť to je kytice! Je to pro Vás. Dává se to do váz...“ Pepíček dostal nakonec jedničku a učitelka hned o přestávce povídá kolegyni: „Poslouchej, znám prima hádanku: Je to pro tebe, dává se to do tebe... Vtom se ozve Pepíček: „Musíte vykat, paní učitelko, jinak je to úplně něco jiného!“
Pepíček se vrátil domů ze zvláštní školy. „Tak, co jste dneska dělali?“, ptá se maminka. „My jsme zpívali!“ Odpovídá dítko. „A hezky jste zpívali?“ „Ano, hezky jsme zpívali.“ „A líbilo se to paní učitelce?“ „Líbilo, ona samou radostí brečela!“ „A co jste jí zpívali?“ „Až nás budou milióny!“
V hodině občanské nauky se ptá paní učitelka, kdo byl nejvýznamnějším mužem světových dějin. A kdo odpoví správně, dostane čokoládu. Jako první se přihlásil Pepíček: „Prosím, byl to V. I. Lenin. „Výborně, Pepíčku, lepšíš se, to jsem od tebe nečekala. Tady máš tu čokoládu.“ Pepíček si jde pro odměnu a cestou zpátky utrousí: „Promiň, Sandokane, ale business je business!“
U zkoušky z anatomie se ptá profesor studentky, jak by provedla amputaci pyje. „Skalpelem bych rozřízla kůži a pak pilkou kost“, odpovídá studentka. „Má drahá“, povídá profesor, „vy budete v životě ještě hodně zklamaná...“
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>