Škola 121-130

< >

"Tak jaká byla zkouška?" "Velice nábožná." "Jak to, nábožná?" "No profesor v černém, já v černém. Profesor položil otázku, já se pokřižoval. Za chvíli jsem mu odpověděl a on se pokřižoval."

Jednou se emancipovaná sexuoložka rozhodla vyzkoušet úroveň sexuálního vědomí u žáků páté třídy. Dostavila se tedy do třídy a říká: "Milé děti! Dnes si řekneme něco o tom, jak jste přišly na svět. Kdo si myslíte, že Vás přinesl čáp, běžte k oknu, kdo si myslíte, že Vás čáp nepřinesl, běžte ke stěně." Třída se rozdělí, jenom Pepíček sedí uprostřed a zívá. Když na něj paní tázavě koukne, vypadne z něj: "Prosím Vás, a my, co už šukáme, můžeme si jít na chodbu na cigáro?"

Učitelka se ptá ve škole žáků, kde se vyrábí elektřina. Pepíček se hlásí: "Prosím, elektřina se vyrábí ve vepříně!" "Jak jsi na to přišel, Pepíčku?" "No, když minule vypnuli elektřinu, tatínek křičel: "Co tam ty svině s tou elektřinou zase dělají?!"

Studenti na medicíně zrovna probírají amputace. Jedna studentka je dotázána na amputaci penisu. "No tak nejprve bych skalpelem odřízla tkáň a pak bych pilkou přeřezala kost..." Od pana profesora dostala následující radu: "Na medicínu, na tu se, slečno, vykašlete, ale toho chlapce, toho se držte."

Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí, jestlipak vědí, kdo včera umřel. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Tomáš Marný." "Jak to víš, Pepíčku? Toho pána neznám." "Když jsem šel včera kolem ložnice našich, tak tatínek zrovna povídal mamince: To máš marný, ten už nevstane."

Serjoža nakreslil na třídní knihu mouchu. Učitelka Marie Ivanovna ji viděla a plácla ji pravítkem. Moucha nic. Tak ji plácla ještě jednou. A moucha zase nic. Marie Ivanovna začala mírně šílet a řezat do třídnice pravítkem. Nakonec ze třídnice zbyla hromada zmuchlaného potrhaného papíru. Jenže Serjožu někdo bonznul a Marie Ivanovna si zavolala jeho otce do školy a povídá: "Vidíte, co provedl váš syn se třídnicí?" "To ještě nic není," odpovídá otec, "o prázdninách Serjoža nakreslil na plot nahatou ženskou a já si ještě dva týdny potom tahal třísky z ptáka."

Pepíček přijde domů ze školy a chlubí se, že konečně dostal roli v třídním divadelním kroužku. Tatínek se ptá, jakou, a Pepíček povídá: "No, hraju pána, který je už dvacet let ženatý." "No, když na sobě budeš pracovat, jistě brzy dostaneš i roli, která něco říká."

Učitelka na základní škole vyhlásí soutěž: "Děti, kdo mně zítra nejlépe vysvětlí, jak chodí děti na svět, za odměnu pojede na výlet do Tater." Inu Pepíček se doma zeptá a jeho matka, osvícená dáma, podá vysvětlení: "To máš jako s jablíčkem. Jablíčko má semínka a z těch vyrostou zase nová jablíčka, ta mají zase semínka - a tak to jde stále dokola." Druhý den se učitelka ptá a děti odpovídají. Jirka: "Myslím, že děti nosí na svět čáp." Učitelka: "Tak se zase posaď." Petřík: "Podle mě nosí děti na svět vrány." Učitelka: "To asi také není to pravé. Kdo má něco lepšího?" Pepíček si vzal do školy jablíčko, aby vše názorně vysvětlil. Stoupne si a stále si ho přehazuje v kapse u kalhot a říká: "Tak já vám ho tedy ukážu." Učitelka ho však zastaví: "Zadrž!! Jedeš!!"

Pan učitel Votava se na hodině biologie na dívčí škole ptá slečny Červenkové: "Slečno, řekla byste nám, který orgán lidského těla může za určitých podmínek změnit svou velikost na šestinásobek, a specifikovat tyto podmínky?" Slečna Červenková vyvalila oči a pak vyhrkla: "Pane učiteli, toto rozhodně není vhodná otázka. Ujišťuji vás, že o tom řeknu svým rodičům." Pan učitel se nenechal vyvést z rovnováhy a zeptal se vedle sedící Novákové. Ta s klidem spustila: "Je to zornice oka za nedostatečného světla." "Správně, Nováková. A slečno Červenková, pro vás mám tři věci. Zaprvé, na dnešní hodinu jste se nepřipravila. Zadruhé, máte nečistou mysl. A zatřetí, jednoho dne vás potká velké rozčarování."

Za minulého režimu den po oslavách 7. listopadu se ptá paní učitelka: "Tak milé děti, jak jste s rodiči oslavili tento významný den?" Přihlásí se Anička: "Prosím, my jsme si doma četli knížku Timur a jeho parta". Výborně. Přihlásí se Mařenka: "Prosím, my jsme s rodiči byli v kině na ruském filmu". "Výborně" říká paní učitelka. Přihlásí se Pepíček: "Prosím, my jsme si s tatínkem hráli na rudoarmějce". "Jak se to hraje, Pepíčku?" ptá se paní učitelka. "No, my jsme šli s tatínkem k sousedce na návštěvu. Já jsem ji ukradl budík a tatínek ji vydupal."

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >