Kněz a rabín vedli kostelík a synagogu na jedné ulici naproti sobě. Protože měli stejný časový plán, rozhodli se, že si společně koupí auto. Když jej zakoupili, zaparkovali jej mezi svými pracovišti. Za chvilku rabín vykoukl ven a vidí, jak kněz cáká na auto vodu. Protože bylo nové a nepotřebovalo umýt, šel se zeptat, co jako kněz dělá. "Žehnám mu svěcenou vodou." Rabín chvilku váhal, pak spěšně vešel do synagogy, za moment vyšel ven s pilkou na železo, došel k autu a uřízl tři cenťáky z výfuku.
Potkají se dva Židé a jeden se ptá druhého: "Odkud máš ty fantastické hodinky?" - "Taťka mi je těsně před smrtí prodal."
Kohn povídá Roubíčkovi: "Syn donesl v deváté třídě, jako vždy, výborné vysvědčení – samé jedničky. A povídá, že by to chtělo odměnu, třeba zajít do cukrárny na zmrzlinu. Tak jsme šli na zmrzlinu... A teď si představěj, uplynuly čtyři roky, on včera odmaturoval, maturitní vysvědčení – zase samé jedničky. A povídá: "Chtělo by to, táto, nějak oslavit, třeba zajít na pivo." Roubíček: "No a šli jste?" - "Ne. Řekl jsem mu: "Blázníš?!? Pivo na zmrzlinu?!?"
Židovská rodina byla na návštěvě u svých křesťanských známých v Kalifornii. V židovské rodině měli malého chlapečka, v křesťanské malou holčičku. Byl horký den a děti se rozhodly, že se okoupou v moři. Ale neměli plavky a tak se koupali nazí... Když se sušili na slunci, holčička si pozorně prohlédla chlapečka a říká: "To jsem netušila, že mezi křesťany a židy jsou tak velké rozdíly..."
Přišel Ivan za Izákem a říká: "Poslyš, Izáku, půjč mi do jara 10 rublů. Nechám ti jako zálohu sekerku a na jaře ti vrátím dvacet rublů." - "Dobře," říká Izák. "Dej sem sekeru, tady máš deset rublů. Ale, víš, zdá se mi, že bude pro tebe těžké vracet na jaře dvacet rublů. Víš co? Vrať mi teď půlku a na jaře vrátíš druhou." Ivan vrátil deset rublů, odchází a přemýšlí: "Deset rublů nemám, sekerku nemám a navíc, ještě deset rublů dlužím. Ale vždyť je všechno správně!!!"
Kohn otevřel restauraci v Londýně a dal do výlohy vývěsku: "Araby neobsluhujeme". Po několika dnech vchází do restaurace člověk zjevně vypadající jako Arab a objednává si sendvič. Číšník rychle běží do kanceláře a ptá se Kohna, co má dělat. Kohn se rozhodl, že si nepřeje žádný skandál a tak říká: "Dobře, dejte mu sendvič, ale účtujte mu dvojnásobek – to ho odnaučí k nám chodit!" Číšník tak i udělal. Následující den ten samý Arab přišel zase a objednal si oběd. Kohn se rozhodl: "Ať teď zaplatí trojnásobek, já ho naučím!" Arab snědl oběd, zaplatil bez mrknutí oka, pochválil kvalitu jídla a zarezervoval si stůl pro deset přátel na večeři. Kohn dal příkaz číšníkovi: "Tak dobře, udělejte mu rezervaci, a když přijdou, účtujte jim desetinásobek ceny!" Arabové se dostavili na večeři, snědli, zaplatili bez výhrad a ještě nechali spropitné. Další den ráno Kohn pověsil do výlohy novou vývěsku: "Židy neobsluhujeme".
Sedí dva Židé v brooklynské kavárně, kde skvěle vaří a navštěvují ji výlučně Židé, mluvící Yiddish. Přijde k nim čínský číšník a na vynikajícím Yiddish se ptá, zda jsou spokojeni, jestli jim nemá něco přinést... Židé jsou překvapení, jak se mohl Číňan tak perfektně naučit Yiddish a tak se na to zeptali manažera, jejich starého přítele. Manažer se nakloní a zašeptá: "Pssst! On tady pracuje zadarmo a myslí si, že ho za to učíme anglicky!"
Do Vatikánu přijede Abraham Moteles, a rovnou, že musí dostat audienci u papeže. Papež má velmi nabitý program a velice málo času, ale zrovna se dobře probudil a je ve výborném rozmaru, a navíc ausgerechnet žid chce k papeži, to se taky jen tak nevidí. Tak ho výjimečně přijme. "Tak, milý synu, co máte na srdci? Vzhledem k okolnostem doufám, že to je důležité." usmívá se vlídně papež. "Oj, důležité! Jaká to je důležitá věc! Vašnosti, vědí, já jsem restauratér. Můj tatje, nebich na věčnosti, dej mu Adon klidný odpočinutí, on byl taky restauratér. Nu, a jeho otec, jako můj děda, ten byl taky restauratér. A jeho otec..." - "Synu, mohl byste to prosím trošku zkrátit? Nemám právě moc času, spousta povinností..." - "No vydržej, to je to důležitý! Otec jeho otce byl taky restauratér, a jeho otec byl taky restauratér. A jeho otec..." - "Abych neklel, pane Abrahame..., opravdu nemám tolik času! Nedalo by se to přece jen ještě víc zkrátit?" - "Vydržej, to je právě ta echt důležitá věc. On totiž jeho otec byl taky restauratér a otec jeho otce taky. A dávaj pozor, jeho otec..." - "Pane Motelesi!" - "Ech... No, vědí, vašnosti, jak bych to... V zásadě jde o to, že ta poslední večeře Páně pořád není zaplacená."
Bůh se snaží někomu předat přikázání, ale všude ho vyhazují. V Americe, v Evropě, všude. Jde po poušti, potká Mojžíše a říká: "Hele, Žide, nechceš přikázání?" - "A za kolik?" - "Zadarmo." - "Tak to jich beru deset!"
Říká starý Ábeles: "Moricku, jak to přijde, že ses v židovské škole ne a ne učit matematiku a teď když jsme tě dali do křesťanské, tak studuješ večer co večer?" Moricek: "No, víš, tati, když voni to ti katolíci myslej smrtelně vážně. Hned nad dveřma visí nějakej pán přibitej na plusu."
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>