Tři Židé se procházejí po mořském pobřeží a přijdou k nudistické pláži. "Takové svinstvo, taková nehoráznost! Zákon by měl tvrdou rukou zakročit vůči naháčům!" rozčiluje se Weiss. Grün se nakloní ke Kohnovi a potichu se ho zeptá: "To je ten Weiss opravdu tak ortodoxní?" - "Kdepak ortodoxní! To jste úplně vedle. On se rozčiluje, protože vlastní velkoobchod s plavkami!"
Pan Roubíček byl znám svou pohotovostí a břitkým vtipem. Stalo se, že jednou vkročil do křižovatky ve chvíli, kdy semafor signalizoval červenou. Policista stojící opodál ostře pískl a kývnutím si pozval Roubíčka k sobě. Byl zřejmě dobře naladěný a měl chuť konverzovat na účet provinivšího se. "Pane, budete muset zaplatit pokutu." - "Promiňte, byl jsem zamyšlený, provinil jsem se nechtěně." - "Mohu vám to prominout za předpokladu, že byste mi něco objasnil ze židovství." - "Jsem vám k dispozici." - "Přemýšlel jsem o tom, co dělají Židé po obřízce s tou uříznutou předkožkou," zeptal se policista. "Opravdu vás to zajímá?" - "Samozřejmě, jinak bych se přece neptal." - "Víte, my tu kůžičku vložíme do pěkného velkého hliněného květináče. Řádně to pohnojíme a pravidelně to musíme zalévat. Ono to započne růst jako kytka. Stále to roste, víc a víc. Přijde čas, že je to hodně velké, a to je ten moment, na který jsme čekali. Uřízneme to od květináče a postavíme na křižovatku řídit provoz!!!"
Křesťan, muslim a žid se dohadují, jak by se s Bohem rozdělili o své peníze. Křesťan vysvětluje: "Nakreslím na zem kruh a vyhodím peníze do vzduchu. Co spadne dovnitř kruhu, dám Bohu, a co bude vně, to si ponechám." Muslim řekne: "Ne. Já nakreslím na zem kruh a vyhodím peníze do vzduchu. Co spadne vně kruhu, dám Bohu a co spadne dovnitř, to si ponechám." A žid řekne: "Ne, nemusím kreslit kruh. Vyhodím peníze prostě do vzduchu a co Bůh chce, to si ponechá."
Židovská rodinka - otec, matka a syn se projíždějí v člunu po řece, když v jednu chvíli spadne neposedný klučina do vody a jde ke dnu. Rodiče bědují a modlí se: "Bože nás Nejvyšší, vrať nám naše dítě." Zázrak, otevřou se nebesa, dítě se objeví na hladině, a dokonce se samo nějak dostane do loďky. Otec padne na kolena: "Bože, děkuji Ti za Tvou dobrotu!" Matka se podívá s přimhouřenýma očima a povídá k nebesům: "A kde má čepici?"
Dva židovští gentlemani se procházejí po ulici, když jeden zahlédne cosi ležet u na kraji silnice u chodníku. Sehne se pro to a povídá: "Hele, podívej, co jsem našel. Výplatní pytlík, a vypadá být plný." Když ho otevře, zatváří se hrozně otráveně a smutně. Přítel povídá: "Co se tak mračíš? Našels přece výplatní sáček, ne?" - "Já vím, ale koukni se, jaký daně platím!"
"No jo, Horowitz, oni si chtějí ode mne půjčit padesát tisíc! Ale jakou mi můžou dát záruku?" - "Slovo gentlemana, pane Kohn!" - "Tak to jo... Tak mi ho přivedou!"
Znáte ten nový typ židovského auta? - Nejen že se otočí na pětníku, ale ho i sebere.
Rabi Šmúle sedí a študuje, když tu – a všichni v šúlu jsou toho svědky – se objeví anděl. "Rebe Šmúle, záři Israele, tys všech ctností nádoba. Naprosto nesobecký, chování vzorného, s výbornými studijními vlastnostmi. Co do charity, příkladnost sama. A takový ‚menš‘, rozhodl náš Nejvyšší, budiž pochválen, zaslouží odměnu, tedy ten ‚menš‘. A tak tě čeká odměna podle vlastního výběru. Nekonečné zdraví, nekonečné bohatství nebo nekonečná moudrost. Tak jakou, rebe? Co řekneš, hned se stane!" Bez jakéhokoliv otálení byl rebe Šmúle rozhodnut: "Uvítal bych tu moudrost bez konce." Anděl se zaradoval: "Mazltov, rabi, užij si své moudrosti!" A zmizel. V templu bylo chvíli úplné ticho. Pak si přítomní začali protírat oči a štípat se do tváří. Nespali jako obvykle. Věřit tomu ale bylo zatěžko. Jeden z nich se konečně osmělil. "Rebe Šmúle, rebe Šmúle, nezdálo se nám to všem? Neměl bys trochu otestovat něco ze své nekonečné moudrosti? Řekni nám, rebe Šmúle, řekni nám něco opravdu moudrého!" Rebe Šmúle usedl, hlavu v dlaních: "Ojvajojvaj. Proč si, já blbec, nepřál ty peníze!"
Na slavnostní večeři vyprávěl antisemita o své cestě po Africe: "Bylo to něco nádherného. Představte si, že jsem za celou tu dobu nepotkal ani jedno prase a ani jednoho Žida." U stolu to lehce zašumělo. Pak se ozval hlas židovského hosta: "To je ale škoda. To jsme my dva, vy a já, mohli lehce napravit." - "Ale? A jak?" - "Mohli jsme tam jet spolu."
V newyorském metru sedí černoch a čte noviny. Přisedne si vedle něho Žid, nakoukne mu přes rameno a vidí, že ty noviny jsou v hebrejštině. Zakroutí hlavou: "Pane, to Vám nestačí, že jste černoch?"
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>