Sedí chlapík na baru a všimne si na polici sklenice od okurek plné stokorun. "To je taková naše místní soutěž. Dáte stovku a když splníte tři úkoly, je celá ta sklenice vaše," vysvětluje barman. "Ale co - zkusíme to," pomyslí si už podnapilý chlap a dá barmanovi stovku. "No tak za prvé, musíte vypít půl litru tequily na ex. Za druhé, máme na dvorku vzteklého pitbula s bolavým zubem. Ten mu vytrhnete. A za třetí - nahoře v patře bydlí naše bába, která ještě nikdy neměla chlapa a s tou se musíte vyspat. Upozorňuji vás, že se ještě nikdo nedostal dál, než za první úkol, takže - hodně štěstí!" Chlap bez mrknutí oka vypije tequilu a ožralý se vypotácí na dvorek. Odtud se chvíli ozývají zvuky zápasu a potom strašné vytí. Po nějaké době do baru vpadne náš chlapík uválený, otrhaný, vítězně se rozhlédne po přítomných a zahlásí: "Tak a teď, kde je ta bába s tím bolavým zubem...?"
"Mohl bych si objednat připálený řízek?" ptá se host číšníka. "Samozřejmě. Ale promiňte, proč má být připálený?" - "Víte, jsem už týden na služební cestě a chybí mi domácí kuchyně."
Skot, Angličan a Čech šli spolu na pivo. Všichni našli ve svém půllitru mouchu. Angličan odfouknul mouchu i s částí pěny. Čech ji opatrně vytáhl za křidélko a vyhodil. Skot mouchu vylovil, vyždímal do piva a pak teprve vyhodil.
Povídá chlap kamarádovi: "Když si zajdu do hospody, tak se mnou manželka tři dny nemluví!" - "A jak často tam chodíš?" - "Každý třetí den."
Chlap v hospodě nad skleničkou naříká: "Jsem na světě tak sám! Nemám nikoho, jen tohoto psa...!" - "A proč si nepořídíte ještě jednoho...?"
"Pane vrchní, prosil bych nějaký nealkoholický nápoj," žádá host – čerstvý abstinent. "Přejete si sodovku, minerálku, džus, kofolu, sprite?" - "Nechám to na vás. Víte, já jsem v tomto oboru naprostý začátečník!"
Jarda s Michalem si vyšli do baru. Po několika pivech Jarda konstatuje: "Viděl jsi, kamaráde, jak se tamhleta kočka na mě usmála?" - "Nic si z toho nedělej..." uklidňuje ho Michal a upije si z piva. "Já, když jsem tě viděl poprvé, tak jsem se taky musel chlámat...!"
V restauraci se ptá jeden z hostů rozjařené společnosti: "Víte, jaký je rozdíl mezi Skotem a kokosovým ořechem? Nevíte, co? Tak já vám to řeknu: kokosový ořech vám poskytne vždycky něco k pití, kdežto Skot ne!" Zazní zvučný smích a od vedlejšího stolu vstane s úsměvem jeden host. Přistoupí k rozjařené společnosti a povídá: "Zaslechl jsem, jak se dobře bavíte. Sám jsem Skot, a proto se vás chci zeptat, jestli se chcete napít?" - "Ano, rádi," nadšeně vykřikují oslovení. "Dobře," povídá Skot. Tak si běžte koupit kokosový ořech."
Vypráví host v hospodě, jak prožil zemětřesení, když kdysi pracoval na montáži kdesi v Arábii: "Pánové, to bylo něco strašného! Ženské ječely, talíře a hrnky se rozbíjely, no hrůza hrůzoucí!" Tu se jeho soused náhle zvedne a začne platit. Číšník se ptá: "Copak, pane Hovorko, co tak najednou?" - "Ale, jen jsem si vzpomněl, že jsem manželce slíbil, že budu v deset doma!"
Ožralý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne na zem. "Sakra, že bych byl tak ožralý? Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého ho to už nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Připlazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, vleze si do postele a spí. Ráno ho budí žena s válečkem v ruce: "Tys byl včera zas pěkně na mol, co?!?" "Jak jsi to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu... " - "Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"
<
51,
52,
53,
54,
55,
56,
57,
58,
59,
60,
61,
62,
63,
64,
65,
66,
67,
68,
69,
70,
71,
72,
73,
74,
75,
>