Staré časy 201-210

< >

Sedmdesátá léta, socialistické Československo. Povídají si dva známí v hospodě: "Slyšel jsem, že sis koupil auto." - "No... koupil. Trabanta. Ale už je po něm..." - "Copak? Ukradli ti ho?" - "Ne... ochcala mi ho sousedova doga..." - "A to nemáš šampón a kýbl vody, abys si to umyl?" - "To mám, ale víš, jak to dělají dogy – ta svině ho za sebou zahrabala a teď ho nemůžu najít...!"

Doba perestrojky v Sovětském svazu. Delegace Moskvy byla v Paříži a navštívila také podnik se striptýzem. Po návratu domů se radní rozhodli, že také v jednom moskevském podniku zřídí striptýz. Vše zorganizovali. První večer bylo zcela vyprodáno, druhý večer také, třetí večer již jen polovina a za dva týdny do podniku již nikdo nechodil. Radní pozvali do Moskvy odporníky z Paříže. Odborník se ptal: "Jaké máte prostředí pro předvádění?" - "Velmi dobré, můžete se přesvědčit," odpovídali radní. Francouz zašel do sálu a chválil. "Jakou máte muziku?" Nechali hudbu zahrát a Pařížan uznale pokyvoval hlavou. "Jaké podáváte občerstvení?" Radní mu uspořádali hostinu, jakou obvykle nabízeli návštěvníkům. Pařížan jen nevěřícně kroutil hlavou, všechno bylo v pořádku. Potom podotknul: "Tak už nemůže být jiný důvod, než že máte špatné striptérky." - "To je vyloučeno," ohradí se radní. "Výběr byl velmi přísný a nebyla vybrána ani jedna žena, která by nebyla alespoň čtyřicet let členkou komunistické strany!"

Za totality přijel turista do městečka, kde byl jen jeden hotel, a ptá se recepčního, jestli mají ještě volná místa. "Bohužel, už je tu jen jedno lůžko, kdyby vám nevadilo být na pokoji se dvěma dalšími pány." No, turista to vzal. Přijde na pokoj, seznámí se s těmi dvěma a ulehnou. Ti dva se vybavují o všem možném, včetně politiky, a mají celkem protistátní názory. Turista se snaží je zarazit: "Prosím vás, nechte toho, co když nás odposlouchávají?" Ale oni se jen zasmáli a pokračují v hovoru. Tak se chlápek sebral, vyšel na chodbu, recepčnímu strčil do ruky dvacku a říká mu: "Prosím vás, přineste nám přesně v devět tři čaje." Vrátil se na pokoj a ti dva pořád vedli protistátní řeči. On juknul na hodinky a povídá: "Tak vy mi nevěříte?" Pak se nahnul ke květináči v rohu a říká: "Soudruhu majore, prosím, pošlete nám tři čaje." Dvě minuty na to se objeví služba s podnosem se třemi šálky čaje. Ti dva vyvalí oči, ztichnou a jdou spát. Druhý den odpoledne se turista vrací z města. Vejde na pokoj, a tam nikdo. Tak se ptá pokojské, kde že jsou ti dva chlápci, co tam včera byli ubytovaní. "Sebrali je, že vedli protistátní řeči." - "A myslíte, že mne taky seberou? Byl jsem celý večer s nimi." - "Taky by vás sebrali, ale soudruhu majorovi se ten váš žertík hrozně líbil!"

Víte, proč nemůže být prdel v KSČ?
1) Je vnitřně rozpolcená,
2) Má dvě tváře,
3) Na všechno sere,
4) Do styku se stranickým tiskem přichází jen pod nátlakem pravice.

Bývalý generální tajemník G.Husák napsal za svůj život rozsáhlé souvislé literární dílo. Jedná se o šestidílný životopisný celek:
1. O hudbě: "Z basy do čela"
2. O sportu: "Jak jsem doběhl dělnickou třídu"
3. O lásce "Tři polibky od Brežněva"
4. O erotice: "Jak jsem vyjebal s pracující inteligencí."
5. O zemědělství: "Jak jsem zvoral republiku"
6. O medicíně: "Jak jsem voperoval srdce Evropy do zadku Sovětskému Svazu"

Africký student se vrací po studiích ze socialistického Československa. Na letišti se ho novináři ptají, jak se mu u nás líbilo. Odpovídá lámanou češtinou: "Těškoslovensko je lihovědemagogický stát se šokialistickým zřízením, šizený Komickou stranou a výstředním výborem v čele s genitálním nájemníkem Mustafem Rusákem. Nejvíc se mi líbilo to pětileté hospodářské flámování. Letos se očekává v Těškoslovensku zvýšení cestovního ruchu. Je zde totiž sedm divů světa:
1) Každý mít práci, nebýt nezaměstnanost.
2) Přesto, že má každý mít práci, nikdo nic nedělat.
3) Přesto, že nikdo nic nedělat, plán plnit na 100 procent.
4) Přesto, že plán plnit na 100 procent, nikde nic nebýt.
5) Přesto, že nikde nic nebýt, všichni všechno mít.
6) Přesto, že všichni všechno mít, každý krást.
7) Přesto, že každý krást, nikde nic nechybět..."

Na staveništi mají kurs CO (civilní obrany). Druhý den přijde mistr do práce a vidí, jak Josef stojí opřený o míchačku a kouká do blba. Tak se ho ptá, co tam dělá. A Josef odpoví: "Víte, já tak přemýšlím, že kdyby sem ti amíci hodili tu atomovku, tak bych nebyl ani já, ani vy a ani ta míchačka..." Mistr přijde následující den a vidí, jak je Josef zase opřený o míchačku a kouká do blba. Tak se ho ptá, o čem zase přemýšlí. Josef na to: "Víte, mistře, tak jsem přemýšlel, že kdyby sem ti amíci hodili tu neutronovou bombu, tak bych tu nebyl ani já, ani vy, možná, že ta míchačka by tu zůstala..." Třetí den přijde mistr do práce a zase vidí Josefa, jak stojí a kouká do blba. Ptá se ho, co jako dělá. A Josef na to: "Mistře, to mi nejde do hlavy, co to sem ti amíci hodili za bombu. Jsem tu já, jste tu vy, ale ta míchačka tu nikde není...!"

To takhle jde začátkem sedmdesátých let Husák s Husákovou po Václaváku, když kolem projde jedna moc pěkná slečna v minisukni. I Husák okřeje a odváží se otočit. V tom mu Husáková vrazí facku přes celý ksicht. Načež se otočí i ta slečna a vrazí mu hned druhou z druhé strany. Husáková se však na ni oboří: "Co si to dovolujete, bít mi muže?" - Slečna odpoví: "Promiňte, já myslela, že už to začalo."

Jaký je rozdíl mezi svatým Václavem a Václavem Havlem? - Svatý Václav má koně, kdežto Havel krávu.

Jdu vám takhle po ulici a vidím chlapa. Klobouk, dlouhý plášť, tmavé brejle a rychle vchází do dveří. Tak si říkám, že toho chlapa odněkud znám. Druhého dne vám takhle jdu po ulici a zase. Vidím chlapa. Klobouk, dlouhý plášť, tmavé brejle a rychle vchází do dveří. Tak si říkám: je to Fučík - není to Fučík...? A třetí den to samé. A zase si říkám: je to Fučík - není to Fučík...? Tak jsem zašel na gestapo, no, a byl to Fučík!

< 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, >