Velitel si stoupne před vojáky a povídá: "Dnes vám mám říct něco o vzduchu, který dýcháme. Takže, pamatujte si, že ve vzduchu není pouze kyslík, ale i dusík a nevěřili byste, také vzácné plyny, jako například heligón, žargon, paragon..." Nato se vojáci začnou řehnit jako blázni. Velitel se rozzuří a zařve: "Konec konců, já to ani vědět nemusím! Já nejsem meteorolog, já jsem chemik!"
Praporčík vysvětluje vojákům: "Voda vře při 100 stupních." Vtom se nesměle přihlásí jeden náhodou vzdělaný vojín: "Za určitých okolností může voda vřít i při 90 stupních..." Praporčík zaváhá, zalistuje v notesu a zařve: "Jste padlý na hlavu, člověče?! Co to třepete! Vždyť devadesát stupňů je pravý úhel!!!"
Velitel řve na vojína: "Co je pro tebe armáda, vojíne Kálmáne?!" - "Ne-nevím..." odpovídá vystrašený voják. "Přece tvoje matka!" Velitel se otočí a zařve na druhého vojáka: "A co je pro tebe armáda, vojíne?" - "No přece Kálmánova matka...!"
Jednou natáčeli film o druhé světové válce. Chystala se scéna, jak se partyzáni ověšení granáty vrhají pod německý tank a chystají se jej vlastními těly zničit. Opodál celé to dění pozoruje stařeček a režisér se ho ptá: "Dědečku, vy jste takový pamětník, to byste nám mohl říct, jestli to tak nějak, jak to tady natáčíme, bylo?" A děda přikyvuje: "Ano, tak nějak to mohlo být. Partyzáni sice utíkali z kopce, měli na krku granáty a vrhnuli se pod německý tank. Akorát nekřičeli: ´Za stranu, za lidi!´, ale ´Zasrané náledí!´"
Na sklonku druhé světové války nasadili Japonci proti Americe letce kamikadze. Tu jeden uviděl velký americký bombardér. Namířil to přímo na něj, zavřel oči... Když oči otevřel, byl na druhé straně a bombardér za ním. Otočil to a letí znova přímo na bombardér. Zavřel oči, a když je otevřel, byl znova na druhé straně. Když se to opakovalo ještě několikrát, zašustilo to Japonci ve sluchátkách a americký pilot bombardéru říká: Jestli to zkusíš ještě jednou, tak to okno opravdu zavřu!"
Pochodují dlouho vojáci a mají už pořádnou žízeň, až uvidí stádo ovcí. Velitel rozkazuje: "Každý k jedné ovci, vemeno do pusy, sát, teď!" Jeden voják vyplivne. "Co je, vojíne, vy nemáte žízeň?" - "Žízeň ano, ale tohle byl beran!"
Víte, co to jsou americké zvláštní jednotky? - To jsou američtí vojáci, kteří díky zvláště náročnému speciálnímu výcviku dokážou celé tři týdny žít bez popcornu, Coca-Coly a prostitutek.
"Vojáci, potřebuji někoho, kdo umí vařit!" - "Já!" - "A vařil jste už někdy?" - "Ano, pane kapitáne!" - "A ve velkých kotlech?" - "Ano, pane kapitáne!" - "A co dobrého jste vařil?" - "Asfalt, pane kapitáne!"
Voják běhá po kasárnách, sbírá papírky, prohlíží si je a vždy je pak zahodí s konstatováním: "To není ono." Když to dělá už půl roku, pošlou ho k psychiatrovi a ten po prošetření vydá papír o propuštění z vojny do civilu. Voják si to přečte a radostně zakřičí: "TO JE ONO!!!"
Ve středověku proti sobě válčí ve Skotsku dva hrady. Z jednoho vyletí dělová koule a na druhém urazí kus hradeb. Z druhého hradu vyletí dělová koule a z prvního urazí věžičku. Tak po sobě střílejí už dva dny, když vtom najednou, z ničeho ni – ticho. Že by mír? Z jednoho hradu vystrčí trubač hlavu a zahuláká: "Hola, hola, proč nestřílíte?" i na druhé straně vykoukne trubač: "Nemůžeme, koule je u vás!"
<
1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23,
24,
25,
>