Dědeček s babičkou poslouchají léčitelovu seanci v rádiu. Léčitel říká: "Vážení posluchači, teď přistoupíme k vlastnímu léčení. Kdo chce, abych mu něco vyléčil, ať si dá levou ruku na rádio a pravou na místo, které je třeba léčit..." Babka si tedy položí levou ruku na rádio a pravou na koleno, které ji sužuje revma. Děda si dá levou ruku taky na rádio, pravou do rozkroku a čeká... Babka se na něj podívá a říká: "Poslouchej, ty staré trdlo, říkali, že budou léčit, ne křísit mrtvé!!!"
Na narozeninové oslavě: "Dědo, jak jste se duševně vyrovnal s tím, že už je vám osmdesát?" - "S tím snadno, hůř se vyrovnávám, když se sehnu..."
Přijde děda do prodejny Mercedesu a prohlíží si nejnovější model. Osloví ho prodavač v kravatě: "Tak co, dědo? Chtěl byste ho?" - "Samozřejmě, je pěkný!" - "A máte tolik peněz, dědo?" - "No, asi na splátky, mám důchod osm tisíc..." - "Tak já vám to ze srandy spočítám, kolik let byste ho splácel..." Za chvíli prodavač přichází: "Dědo, tak jsem to vypočítal... Splácel byste to auto přesně sto čtyřicet devět let..." Děda se potěší: "Výborně, beru ho...!"
Povídají si v parku dva dědkové: "Člověče, mě se kolikrát stane, že půl dne hledám brýle, a nakonec zjistím, že je mám na nose..." - "To máš ještě dobrý, kamaráde... To já, když si chci prdnout, tak se kolikrát rovnou poseru...!"
Děda s vnukem jdou kolem cukrárny a vnuk povídá: "Dědečku, nechtěl bys zmrzlinu?" Děda dojatě: "Ne, nechtěl." Vnuk: "A teď se zeptej ty mě!"
"Pepíčku, co bys dělal, kdyby prodloužili prázdniny o čtrnáct dní?" - "Já bych byl rád, ale babička s dědou by to asi nepřežili..."
"A babičko, všechno, co je na světě, stvořil Bůh?" - "Jistě, Maruško." - "A paní Karáskovou taky?" – Taky, miláčku, taky." - "To se ale musel nasmát, když s ní byl hotový..."
"Dědo, maminka říkala, že jsi takový hamoun, že by sis nechal pro korunu koleno vrtat..." - "A ty máš korunu?" - "Ano." - "Tak přines vrtačku."
Prý se skutečně stalo:
Jistý starší pán si šel večer lehnout, když mu jeho manželka povídá: "Jirko, v kůlně se svítí. Asi jsi tam nechal svítit!" Jirka z ložnice vidí, že má pravdu a chce jít zhasnout. Vidí ale i, že jsou tam vlastně zloději a že mu kradou věci. Zavolal s tím na policii, kde se ho zeptali, zda má někoho i v baráku. Jirka řekl, že ne, že ale někdo vykrádá jeho kůlnu. Policista na druhé straně řekl: "Nemáme momentálně nikoho, kdo by k vám teď mohl přijet. Zamkněte si barák, a někdo přijede, až ho budeme mít." Jirka řekl, že dobře. Sedl si a napočítal do třiceti. A pak znovu zavolal na policii: "Dobrý večer, před chvilkou jsem volal, že mám v kůlně zloděje. Už se o to nestarejte, já jsem je oba zastřelil." A zavěsil. Během tří minut smykem přijela tři auta plná policistů, nad hlavou se zastavila helikoptéra, v závěsu jela sanitka. Zloděje chytli při činu a hned je zatkli! Náčelník říká Jirkovi: "Já jsem myslel, že jste říkal, že jste je zastřelil?!" Jirka říká náčelníkovi: "Já jsem zas myslel, že jste říkal, že tam teď nikoho nemáte...!"
Závěr? Nevyplácí se nasrat staré lidi.
Vnuk se ptá dědy, jak se u něj projevuje stáří. Děda si jen povzdychne: "Vnoučku, to stáří, to ti je velmi smutná věc. Když si chceš kýchnout, tak si prdneš. Když si chceš prdnout, tak se rovnou posereš..."
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>