Otec si dopoledne po předchozím těžkém flámu chladí hlavu o futra, když za ním přijde malý syn: "Tati, opravíš mi autíčko?" Táta se na něj podívá nepřítomným skleněným pohledem: "Ty si myslíš, že teď hned všeho nechám a budu ti spravovat nějaké autíčko?!?"
"Babičko," povídá malý Honzík, "zavři oči!" - "Neříkej, a co z toho budeš mít?" ptá se babička. "No," leze to z Honzíka, "náš tatínek říkal, že až zavřete oči, tož zdědíme celý dům."
"Ta naše dceruška zase nemůže usnout..." stěžuje si manželka. "Neměla bych jí něco zazpívat?" - "Netrap ji," praví manžel, "zkus to nejprve po dobrém..."
Děda se ptá vnoučka: "Kam půjdeš, až skončíš školu?" - "Do družiny..."
Babička povídá vnučce: "Svatební noc je to nejhezčí, co každou nevěstu čeká..." - "Já ti, babi, nevím,ale dva měsíce před porodem, to už nemůže být žádná romantika..."
"Vy jste hoch mé dcery?" táže se otec, "a jak se jmenujete?" - "Karel," odpovídá mladý muž, "ale klidně mi říkej vole."
Baví se dvě děti na pískovišti: "Moje maminka už konečně porodila, ale ještě se nerozhodla, jestli si brášku necháme." - "Jak to?" - "Víš, stále ho jen rozbaluje a zabaluje..."
Hraji si chlapeček a holčička nazí na písečku. Chlapeček se podívá holčičce mezi nohy a ptá se: "To se ujomijo?" A holčička: "Ne, to už byjo."
Když bylo Skotovi Johnovi osmnáct, usoudili jeho rodiče, že je asi čas, aby začal přispívat na společnou domácnost. John byl srozuměn. "Nuže, hochu," pravil otec, "nejdřív bys snad měl zaplatit poslední tři splátky za svůj kočárek!"
"Tati," sděluje dcera, jsem v jináči." - "Pane bože!" chytne se za hlavu potenciální dědeček, "já tě posílám do tak drahé jazykové školy..., a ty stále mluvíš tou otřesnou hantýrkou."
<
26,
27,
28,
29,
30,
31,
32,
33,
34,
35,
36,
37,
38,
39,
40,
41,
42,
43,
44,
45,
46,
47,
48,
49,
50,
>